Okresní soutěž v Němčovicích

Okresní soutěž se opět konala v Němčovicích. Nově na plácku u silnice přibyly fotbalové branky a za nimi velké sítě, takže se běhalo pěkně napříč. Tráva už zabírá většinu plochy, ale kvalita povrchu zůstala stejná. Pěkně tvrdý podklad s krátce střiženou travičkou je na běhání ideální.

Soutěži jako obvykle chyběl spád, všechno trvalo zbytečně dlouho. Výkony družstev, pro které příprava na okresní soutěž zahrnovala vyplnění přihlášky nám poskytovaly skutečně rozvleklou podívanou. Co namíchlo mě osobně byla naprostá absence závodčího ve stovkách jednotlivců. Bylo super, že se konečně prosadil běh na dvě dráhy, který je atraktivní pro diváky a motivující pro běžce, ale když jsem ani netušil, do které dráhy se mám postavit, přemohla mě letargie.

Co pořadatelé více méně ovlivnit nemohli byl místy silný vítr, to uvádím spíš pro dokumentační účely, pochybuji, že něčí výkon závažně ovlivnil. Bylo polojasno, odpoledne jasno, ideální počasí.

A co samotné sportování? Jako na kraji jsme šli „All-in“, jediná štafeta a tři stovkaři. A zase to vyšlo. Štafeta se ještě běžela na vlhké trávě, na posledním úseku jsme zaznamenali pád závodníka při umisťování hasicího přístroje, odnesl to naštěstí jen horší čas, necelých 71 sekund. Další tým zaběhl, také s podobným pádem, čas kolem 78 sekund. Pamětihodná byla plejáda červených praporků pro první tři štafety. Borci totiž nepochopili, že předávka má probíhat až za čárou, ne že si na čáru stoupnou a natáhnou ruku, pak tam byly ještě výběhy z dráhy a nezapojené rozdělovače.

Stovky mužů probíhaly až po skončení štafet a stovek žen. Na začátku vystřídal mokrou trávu otravný vítr, ale první pokusy jdou stejně pro tým. Bylo vidět, že se ani po letech nic nezměnilo a výkony se v průměru k lepšímu neposunuly. Ani já se nezlepšil, druhý pokus jsem dal naprosto stejně jako v loňském roce, tedy 16.95. Moc příjemné bylo pokoukání na výsledkovou listinu, kde na prvních třech řádcích bylo v kolonce družstva napsáno Kornatice.

Když jsme vyhráli štafetu i stovky, bylo třeba nezkazit útok. Útok jsme zkazili, tj. oba pokusy kolem 28 sekund (28.53 a 27.78), ale ani to nemělo konkurenci. Zbytku startovního pole vypálili rybník sousedé z Nevida s pěkným časem 30.19 z prvního pokusu a jim sekundovali zkušení borci z Holoubkova s vyrovnanými časy, ten o málo lepší byl 31.34. Ostatní paběrkovali s velice špatnými časy.

Výsledek byl ale potěšující, družstva z jihu okresu, tj. Kornatice, Nevid a Mirošov brala první tři místa s pěkným bodovým odstupem (3, 7 resp. 9 bodů) od zbytku (12, 18, 19 a 19). Chtěl bych věřit tomu, že tréninkové aktivity těchto tří družstev, které hostuje hřiště v Nevidě, přinesly své ovoce a motivují závodníky k lepší přípravě. Bylo by přihlouplé si stěžovat na to, že pořád vyhrává jedno družstvo, ale neudělat nic, abych se jim alespoň přiblížil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *