Archiv pro měsíc: Březen 2013

Kometa PanSTARRS

Od pondělí 11.3.2013 chodím pravidelně mezi 18. a 19. hodinou koukat z okna směrem k západu, kde má být nízko nad horizontem kometa C/2011 L4 PanSTARRS, někdy je zataženo, a když není, tak se nad západním obzorem povaluje oblačnost. Ani včera jsem nebyl úspěšný, ale po stažení fotek jsem přecijen v počítači kometu objevil. Bylo to na přehledové fotografii ze čtvrtka 14.3.2013, kterou jsem pořizoval se záměrem kometu nejprve najít a pak se na ni lépe zaměřit, okem totiž vidět není, nebo jsem špatně hledal. Nicméně teď vím, kam příště zamířit objektiv a snad dnes obloha dovolí pozorování opakovat.

Pořízeno fotoaparátem Pentax K-r, 1 s, ISO 400, F4, při 108 mm (ekvivalent 168 mm), skrz okno, protože šlo primárně jen o nalezení. Čas pořízení je 19:12 SEČ (18:12 UTC). Jedná se o výřez z neupravované fotografie a doufám, že příště budu mít větší štěstí a pořídím lépe.

PanSTARRS

PanSTARRS

Geocaching na Linuxu

Dnes jsem se zabýval hromadnou správou položek pro Geocaching. Vždycky jsem si do telefonu stahoval jen omezené množství před plánovanou výpravou. Přesto jsem téměř nikdy listingy nečetl dopředu (nicméně po nálezu jsem to napravil). Navíc se často vyrazilo do hodiny po rozhodnutí o odjezdu. Buďto jsem si nestihl keše stáhnout, ale i když jsem je měl, sem tam nešla krabička vyhledat, protože jsem neměl staženo dost informací či nastal jiný problém způsobený chabou přípravou. Po návratu jsem litoval, že chybělo tak málo, nebo jsem něco přešel.
Od těch dob se na mě nabaluje další software. Začal jsem přispívat do OSM, v telefonu jsem nainstaloval Locus následně i Pro verzi, c:geo, v počítači JOSM, gpxview (ještě digikam na geotaging fotek). Bylo na čase podpořit i geocaching, který mě k mapování pro OSM přivedl. Po dlouhém hledání jsem objevil alespoň jednoho správce databáze pro Linux a to OpenCacheManager. Ten se spoléhá na vnější zdroj dat, takže k dolování Geocaching.com jsem zvolil geotoad, který je naprosto skvělý. Je intuitivní a není třeba nic vysvětlovat, snad jen, že „country“ je CZ a „state“ se vyhledá pomocí řetězce „CZ/.*“. Sami vyzkoušejte. Vydolovaná data přesunu do OCM, kde můžu řešit mysterky a multiny, uložit finálové souřadnice do databáze, či jen jednoduše slučovat další a další výcucy z geotoad. Keše pak můžu filtrovat a pak exportovat do souboru gpx. Ten lze jednoduše importovat do c:geo. S Locusem je práce o trochu složitější, ale jistě se vyplatí. Locus je připraven na PQ, ve které údajně dostanete soubor s detaily keší a druhý s případnými waypointy k nim. Musím tedy svůj export přizpůsobit, jinak by se nám každý waypoint povaloval v mapě samostatně a nebyl by se svojí keší nijak spojen. To není složité, stačí zvolit Export do GPX (Ctrl + S). Soubor export.gpx exportujte BEZ Child waypoints (v Options). Po dokončení exportu proveďte ještě jeden, tentokrát soubor pojmenujte na export-wpts.gpx a exportujte S Child waypoints. Spusťte následující skript, který odvede zbytek práce.
pq.sh

#!/bin/bash
comm -3 export.gpx export-wpts.gpx | sed '1,+2d' > diff.gpx
echo '<gpx>' | cat - diff.gpx > export-wpts.gpx
rm diff.gpx

Zřejmě není zcela korektní, že chybí hlavička, ale import funguje korektně. Proč jsem se vůbec snažil o import do Locus? Mělo by tam fungovat hlášení POI, už se mi totiž stalo, že jsem v turistickém zápalu přešel ráno na rychlo stažené keše 🙂 Locus mě na to doufám upozorní. Nyní máme dva soubory, které já osobně označím v Nautilu (jsou pěkně vedle sebe). Před tím, než zvolím odeslat přes Bluetooth z kontextové nabídky, zajdu v Locusu do kategorie Data/Body, ve které mám kategorii pro keše. Stisknu tlačítko nástrojů a zvolím Import, pakliže již mám ve podsložce /bluetooth stejně pojmenované soubory, dlouhým podržením je, díky bohu mohu přímo v Locus, smažu (dochází k úpravě názvů při odesílání, pokud je v cílové složce soubor stejného názvu). (EDIT: Vyzkoušeno odeslat oba soubory přes BT komprimovaně v zipu. Je to jen otázka jedné volby v odesílacím dialogu. Locus si s tím poradí a není třeba tak často soubor mazat, protože nedochází ke změně v názvu gpx souborů.) Z Nautilu potvrdím odeslání a pak již importuji soubor export.gpx, Locus se postará o druhý soubor automaticky. Nechám smazat stará data v kategorii, protože vše shromažďuji v OCM.

Ametérská astronomická fotografie

Nemám k dispozici typickou výbavu pro astrofotografii, jen běžnou zrcadlovku Pentax K-r, objektiv Sigma 70-300 mm a stativ. Nemám ještě ani paralaktický stolek, i když ho mám v plánu postavit. V případě, že objektiv nesleduje zdánlivý pohyb hvězd po nebeské sféře, je nutno volit čas trvání expozice úměrný ohniskové délce, tak aby se pohyb obrazu hvězdy po snímači v průběhu expozice minimalizoval. Na www.astro-forum.cz jsem se dozvěděl nejeden detail. Zřejmě nejlepší je samotná fotografie. Dozvíte se, že máte použít čas 0,8 s, a ISO6400 při 300 mm ohnisku. Nejlepší je, máte-li k fotoaparátu dálkové ovládání, nemusíte pak vyhazovat první rozmazaný snímek a samozřejmě intervalovou expozici. Čím víc snímků tím lépe. Ale samotné focení není legrace, začíná už dlouhou dobu před prvním stisknutím spouště výrobou Bahtinovy masky. Bez více či méně přesného zaostření budou snímky k ničemu. Dále: objekt by měl být na obloze co nejvýše, kvůli tenčí vrstvě plynu, kterou musí světlo až k objektivu urazit. To je někdy v protikladu s tím, že objektiv zajíždí dovnitř pouzdra, je-li namířen vzhůru. Je třeba jej zajistit gumičkou, či podobně. Na stanovišti s co nejmenším světelným znečištěním je nutno nejprve vyhledat objekt a několika snímky, či pomocí LiveView zaostřit za přispění Bahtinovy masky. Jsme-li připraveni rozvrhneme počet a druh snímků. Ty jsou pro začátek čtyři: light (běžný snímek hvězd), dark, flat a bias. Light snímků pořídíme co nejvíce třeba než objekt opustí zorné pole, pak může dle naší libosti následovat pořízení dark a bias snímků a znovu například několik light. Temné jsou foceny stejným nastavením jako ty barevné, jen s krytkou na objektivu, jde o to získat obraz šumu produkovaného samotným snímačem, ten se pak při zpracování odečítá od light snímků, aby byly šumu zbaveny. Bias je focen na stejné nastavení jako dark s výjimkou času, který se nastaví na nejkratší možný a objektiv je stále zakrytý. Tyto snímky pořizujeme během focení za stejných podmínek jako barevné, projevuje se totiž okolní teplota apod. Flat si pořizuji s pomocí monitoru počítače a eurofolií, které bílé světlo z monitoru (za předpokladu, že celá obrazovka bude bílá) rovnoměrně rozptýlí. Tento snímek má kompenzovat vliv optické soustavy a proto je důležité, aby soustava byla ve stejné poloze jako při focení barevných snímků.

Snímky se nechají automaticky zpracovat programem DeepSkyStacker a výsledek může vypadat i lépe než tento můj: M42