Na rok 2014 jsme připravili nový tým pro Západočeskou hasičskou ligu pod hlavičkou SDH Kornatice. Jako parta jsme za Kornatice běhali už nějaký ten rok, ale ligu jsme jezdili za několik týmů. Kornatice se ZČHL účastnily až do roku 2008, takže po velké pauze se složení týmu značně změnilo. Krom dvou místních byli na soupisce samí přespolní, ale tím rozhodně nejsme v dnešní době výjimeční. Složení týmu (i případní náhradníci) vypadalo nadějně, dostatek zkušeností, většina zvládala několik postů v požárním útoku. Hned z počátku jsme na několika postech bojovali s tím, že to bylo pro dané závodníky nové a nějakou dobu trvalo si na náčiní i práci s ním zvyknout a upravit k obrazu svému. To byl případ dvojice na náběru vody a béčkách. Do toho přišlo zranění proudaře a náhradník, bohužel také po zdravotních problémech, se s námi trochu trápil, ale o to hezčí bylo, že nám přesto vypomohl. I přes zmiňované zkušenosti ze závodů se nám také povedlo přešvihnout pětiminutový limit na přípravu útoku a problémy se kupily, když strojník nemohl pokračovat ze zdravotních důvodů. Po polovině ligy (šesti závodech) jsme měli na kontě jen 14 bodů, když nejvydatnější přísun bylo 10 bodů za 6. místo z Úherec.
Všichni víme, jak dlouho se po zranění člověk dostane zpět do formy. Když se k tomu přidá ještě smůla, není divu, že celý tým je jako na trní. Po dalších závodech bez přísunu bodů se nečekaně dařilo na naší oblíbené dráze „na Valše“, kde jsme s časem 18.40 brali krásné 4. místo. Následující závod šel pro změnu na vrub košaře a vidina umístění do desátého místa se pomalu rozplývala, neboť bychom museli dvě poslední kola přinejmenším vyhrát.
Jak se nakonec ukázalo, tak nám trn z paty vytrhl savičář ze sousedního Nevida, který se ujal postu košaře. I bez velkého secvičení (během dvou tréninků) s naběračem dokázala dvojice dát rychle kvalitní vodu do stroje a na závěr sezóny jsme si zapsali vytoužené sedmnáctkové časy. 17.93 na tvrdé dráze lehce z kopečka v Úněticích stačilo na 5. místo a 17.89 na měkké dráze lehce do kopečka v Bezděkově nám vyneslo dokonce třetí příčku.
Celkově to stačilo jen na 11. místo, což je škoda. Na druhou stranu jsme získali poučení a další zkušenosti, čeho se vyvarovat a co sledovat.