Po splnění důležitějších úkolů se nyní dva dny po krajské soutěži vrátím k sepsání několika postřehů. Ráno nezačalo tak tragicky jako v minulém roce. Jen jsme dvakrát objeli zimní stadion, protože nikdo nevěděl, kam nás poslat parkovat. Na soutěž nastoupilo několik desítek uniformovaných hodnostářů a zdá se, že mezi plynulostí soutěže a počtem rozhodčích je nepřímá úměra. Přes úděsné ozvučení jsme mohli naslouchat hovorům na poradě rozhodčích a já si říkal, že pravidla si snad měli přečíst v pátek večer, nicméně opakování je matkou moudrosti. Mělo se začínat štafetou mužů, přípravy se táhly, někteří rozhodčí neustále chyběli na svých postech. Nevím jak mužská, ale některá družstva žen musela svoji štafetu opakovat kvůli polofunkční časomíře. Nasadili jsme dvě štafety, jednu víceméně z nováčků a závodníků z různých družstev. Druhá měla dát dobrý čas, protože jsme měli už nějaké zkušenosti. Podcenili jsme přípravu a nevyšla jediná předávka, k tomu jsem si převrhl rozdělovač a Karlovi se z rukou vysmekl po mojí totálně podělané předávce. 68 sekund ještě stačilo na čtvrté místo. Mysleli jsme na lepší čas, na druhou stranu na třetí pozici zdaleka nemáme, první tři místa si mezi sebou klasicky rozdělí Horní Kamenice, Hubenov a Dehtín. Po ženských štafetách začali muži běhat 100 m jednotlivců a současně ženy absolvovaly disciplínu požární útok. Časomíra, která měla problém na štafetách absolutně zkolabovala na stovkách. Skutečně nechápu, co se na takovém zařízení může podělat, ale stalo se. Nenásledoval logický krok měřit stovky časomírou na útok a útok měřit stopkami, ale útok se nechal být a stovky byly měřeny stopkami, každou dráhu dva rozhodčí. Čas se nebral průměrný, ale ten horší. Mě bylo naměřeno v prvním pokusu 15.60 a 16.80. Po prohození drah v druhých rozbězích nastal nepřekonatelný problém, rozhodčí nevěděli koho měří a komu čas píší. Prostě ostuda, spousta osobáků zaručena. Na stovkách zřejmě také čtvrté místo. V útoku se také nedařilo, nejprve jsme vpředu dlouho plnili terče až do času 26.16. Druhý útok by mohl být lepší protože naši atleti na náběru to vzali vážně zostra a plnili hadice pekelnou rychlostí. Přestože bylo v plánu opravit nefunkční pojistku na rozdělovači, nestalo se tak a to se nám vymstilo. Druhý útok byl pokažený, ale já z něho byl vážně nadšený. Poslední dobou k terčům jen tak doklusávám, protože voda je nabraná velmi pomalu. Tentokráte se stroj roztočil mnohem rychleji a donutil mě zabrat naplno. Přesně tak, jak bych si požární útok představoval.
Celkově jsme brali čtvrté místo s dvanácti body, což byl podle velitele historických úspěch. Snad za pár let vyšplháme na bednu.