Texas Instruments Launchpad

Až z dalekého Texasu, nebo spíše naopak z Číny, ke mě dorazila malá destička zvaná Launchpad. Poprvé jsem viděl Launchpad v loni na podzim ve článku na serveru Živě.cz, to je ale, jak nyní vidím, Stellaris Launchpad, který má blíže k Raspberry PI. Můj Launchpad je programátor a debuger, vloží se do něj 14/20 nožičkový MCU, nahraje se program, díky připraveným vývodům je možné jej hned otestovat, nakonec MCU vzít a připájet jej do DPS, kde bude plnit úkoly, na které je Raspberry PI zbytečně velké. Navíc by měly bohatě stačit dvě tužkové baterie. Zatím jsem vyzkoušel jen připojení k Ubuntu, které funguje. V budoucnu plánuji nahradit Raspberry PI v časomíře pro požární sport jedním z MCU řady MSP430G2xxx, protože i RPI je zbytečný přepych. A samozřejmě různé ty domácí práce, měření teploty, kontroly, myslím, že se toho najde dost.Launchpad a RPI
Proč jsem si vlastně vybral Launchpad? Hlavně kvůli ceně. Jsem kvidla, moc eltech. vzdělání nemám a z MCU mám strach 🙂 Raději holduji software.

  • Launchpad se připojuje rovnou do USB.
  • Nestojí ani tisíc ani pět set, ale jen 160 Kč na farnell.com (v českých obchodech tak 360 Kč) a stával ještě méně.
  • Dostanu v balení dva kusy MCU a zdá se, že deska samotná je skoro za pakatel.
  • Chtěl jsem pouzdro DIL, kvůli snadnému pájení, připojení do breadbordu atp.
  • Narozdíl od PIC a Atmel dostávám 16-bit počítač (bude to výhoda?) za stejnou cenu.
  • Vybraný MCU má AD převodník a sériové komunikační protokoly, které potřebuji.
  • Pravděpodobně nebude problém s programování v Linuxu.

Ale, rodina MCU MSP430 je mnohem širší nejvyšší řada stojí od jednoho do tří set korun a mají třeba integrovaný LCD, USB a další řadiče, ale teď už trochu vařím z vody, protože jsem vše neprozkoumal. Pointa měla být takové, že je možnost se stejnými postupy naučenými na základní řadě postoupit k lepšímu vybavení, byť si připlatíme za dražší programátory. Je třeba nějak začít a nevidím nic lepšího, než koupit tak levný hotový programátor a jen cvakat kód programu a jednoduše testovat funkčnost s vědomostmi získanými pomocí Raspberry PI.
Takže po drobném martyriu se softwarem jsem našel pěkný článek vysvětlující základy. Já musel přidělat symlink pro 64-bitovou knihovnu a pak už se otevřelo malé okénko editoru Energia, zkusil jsem příklad s blikáním diod a hned je mi jasno, jak to celé funguje, no to je paráda, do večera bych klidně zvládl zprovoznit display. Pokud se neobjeví něco zásadně velkého, budu jen tento článek jako úvodník k MSP430 rozšiřovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *