Stejně jako loni se liga křížila s okresní soutěží a to nejen na Rokycansku, ale také na Domažlicku, odkud však družstva vůbec na ligu nepřijela. My měli v plánu opustit Holoubkov po štafetách a stovkách a včas dorazit do Nekmíře na závěr mužské kategorie. Čtvrt hodiny před devátou začala soutěž mužskou štafetou na 4×100 m. Kornatice startovaly na vlastní žádost jako první a štafeta složená z mého bratra na domečku, Marka na bariéře, mě na hadicích a Alešem na hasičáku stanovila laťku na hodnotu 71.49. Hned druhá štafeta v podání závodníků Volduch posunula laťku o čtyři desetiny výše tedy 71.09, K těmto časům se přiblížil ještě Těškov také pěkným výkonem 75.28, zbylé časy se pohybovaly okolo 90 sekund. Po ženských štafetách měl následovat vrchol soutěže v podobě běhu na sto metrů s překážkami ve dvou drahách současně. Bohužel hned na začátku se ukázalo, že bezdrátová cílová brána nestíhala zaznamenat dva doběhy v blízkém čase. Proto se běhalo v jedné dráze, přesto jsme bez problémů zaběhli oba pokusy. První zajišťovací v čase 18.61, který mohl být rychlejší, kdyby vyšlo zapojení proudnice napoprvé, v druhém bylo třeba ještě vylepšit, ale stále s opatrností potřebnou na travnatém povrchu klaplo všechno až na proudnici, přesto mírné vylepšení na 18.25 bylo potěšující a v součtu pro družstvo to dalo 57.03, jediný součet (tří nejlepších za družstvo) pod minutu a šest sekund před druhými Volduchy. Požární útoky jsme nechali na ostatních a vyjeli na ligu. Ti zvládli dotáhnout celou soutěž do zdárného konce a s časem 26.63, znovu jediným pod 30 s, potvrdili dosavadní výkony z minulých let.