Původní zklamání z překryvu termínů první soutěže ZČHL a ČP VPK se proměnilo v zajímavý plán stihnout obě soutěže, když jsme se dozvěděli, od dobře informovaného zdroje cestou z Ostravy, že je přehozeno pořadí závodu kategorií mužů a žen na ČP tak, aby se daly obě soutěže stihnout. Zabrali jsme druhé místo na startu soutěže v Horní Lukavici, která je přibližně půl hodiny jízdy vzdálena od stanice HZS Košutka. Čekalo nás nemilé přivítání, když si svévolní pořadatelé dovolili vložit další mužstva před nás a odsunuli rozběh až na pátou pozici. Horkou krev zchladil výpadek časomíry pro druhý startující celek, to by nás zdrželo ještě více. Rozběh se nám nevyvedl a nemá cenu se o něm rozepisovat. Po příjezdu na závodiště u Globusu jsme prošli kolem loučky zaplněné dětskou soutěží v PÚ. Zabrali si poslední volnou lavičku, hned vedle první pomoci a dozvěděli se z tlampačů, že se začne běhat za deset minut, což si troufám říct zas takové pravda nebyla, nicméně čas rozběhat se a jinak připravit byl velice krátký, museli jsme se spokojit s ranním rozběháním na lize. Právě se fasovala čísla, Libor přinesl třicítku a jednačtyřicítku spolu s pořadníkem startujících. Start nás čekal až okolo poloviny startovního pole a tak nás zabavilo sledování ostatních závodníků a nespočet pádů, při kterých se ale nic vážného nepřihodilo. Do rozběhu jsem šel s velmi dobrým běžcem, kterému jsem celou dobu koukal na záda a mohl jsem se s ním vytáhnout k lepšímu výsledku, takhle rychle totiž na tréninku nezvládám zaběhnout, prostě se nepřinutím ještě přidat. Bohužel jsem nedal středy, možná bohudík, protože jsem dal výborně rozdělovač. Nedal jsem ale i proudnici, tak jsem dokončil šest setin sekundy za svým maximem v čase 17.46 zatímco můj soupeř zaběhl těsně pod hranicí sedmnácti sekund. Byl jsem ale velice spokojen s ohledem na průšvih spáchaný v Ostravě a jen se potvrdilo, že je k úspěchu je třeba objet co největší množství závodů. Cílem druhého pokusu bylo o ždibíček zrychlit a pokořit osobák, ne-li sedmnácti sekundovou hranici. Závodník ve vedlejší dráze se mi znovu vzdaloval, ale bylo rozběhnuto dobře. Na středy už nedošlo neb jsem si pravděpodobně natáhl hadici pod nohu a než jsem stihl jakkoliv zareagovat, ležel jsem na zemi. Nechal jsem se ošetřit u vedlejší lavičky a druhý den, na soutěži v Seči, sledoval jak celá oblast pod loktem pěkně hnědne. Celkově převládá spokojenost, počasí dobré, další zkušenosti, první body na „domácí“ soutěži a už nyní tučnější bodové konto než v loni, jen škoda, že už další pravděpodobně nenasbírám, soutěž v Pacově se nekoná a další závody jsou z ruky nebo se kryjí s ligou. Nedělní závod Extraligy říznuté ZČHL se nám opět nevydařil, na levém proud se nezdařily středy a v očích jsem měl smrt, když ti blázni vzádu vzali za plyn, ve chvíli kdy jsme míjeli druhou značku. K čáře jsem doběhl v šílením kalupu, proudnici jsem držel přes ruku a prostříkl nějakou vteřinku na čas 18.45. Výsledek 19.71 samozřejmě na body opět nestačil.