Již klasicky po krajském kole roztáčíme nové kolo postupových soutěží okrskovým kolem pro následující rok. Čekaly nás štafety a požární útoky. Výkon na štafetě byl značně ovlivněn údajnou délkou drah kolem hodnoty 60 m. Řekl bych pro nás negativně, pro ostatní pozitivně. Výsledky totiž byly až překvapivě vyrovnané v oblasti 45 s, nemýlím-li se, v každé sekundě pěkně jedno družstvo. Ostatní závodníci zvládaly dráhu ohraničenou dřevěnými kolíky výborně, zejména se mi líbily výkony těch na bariéře. Co se týče mě, který s neopodstatněnou sebedůvěrou pokazil na třetím úseku půlspojky, které bych se vsadil, že cvakly. Rozhodčí však rýpl praporkem a spojky se rozdělily. Nezbývalo než pojistit druhý pokus, reálně hrozilo, že nepostoupíme ani na okres. Pojištění jsem si ale řádně nepřipravil a u rozdělovače strávil notnou chvíli, než jsem vše třikrát zkontroloval. Naštěstí jsme se zařadili hned na druhé místo za výborný Nevid, který to na nás ve štafetě umí. Nezbývalo než vyhrát požární útok, respektive být alespoň o jednu příčku před Nevidem, ale proč rovnou nevyhrát. To už takový problém nebyl, neb zaběhnout nástřik na dvě hadice B je dětská slavnost. Dětská? Ano, dráhu nám během prvního pokusu přeběhla malá holčička, kterou jsem těsně minul. A vážně nevím co bych dělal, kdyby se včas nerozběhla. Konec byl tedy šťastný a příští rok můžeme vyrazit znovu na okresní soutěž.